Laurin & Klement, díl III. – Laurin & Klement

díl III. - Laurin & Klement

III.díl - První motocykl

Těžké začátky výroby

V roce 1895 si oba mladí podnikatelé najali na periferii města malou dílnu, vybavili ji dvoukoňovým parním strojkem, třemi obráběcími stroji a za pomoci pěti dělníků se pustili do práce. Kromě oprav kol začali hned s výrobou vlastních velocipédů, jimž dali vlastenecké jméno „Slavia“. Tato kola šla však velmi těžce na odbyt. Lidé neměli k českým výrobkům důvěru, znali dobrou kvalitu německých a anglických kol a téměř se báli zakoupit český stroj. Jednou, když se jim podařilo prodat třináct kol najednou, byla to objednávka cyklistického spolku v Sobotce, oba společníci div radostí netančili. Podobné spolky, kroužky a kluby se však začaly postupně zakládat i v jiných městech, lidé se přesvědčili, že český výrobek může být také dobrý a tak odbyt začal růst.

 
 

Se vzrůstem odbytu však začaly nové starosti. Nebyl dostatek peněz do výroby. Úvěr nebylo možno sehnat a tak se kolikrát velká zakázka nedala ihned vyřídit a aby bylo na zakoupení materiálu pro novou výrobu, musil Klement na kole objíždět liknavé dlužníky. Po vyplacení sobotních mezd, nezbyl často podnikatelům v pokladně ani pětník. Byly dokonce doby, kdy museli dát Občanské záložně do zástavy několik desítek vyrobených kol, aby měli na nákup a výplaty a když si pak zákazník přál kolo, musel nejprve složit deset zlatých v záložně a poté mu bylo kolo vydáno. O vyinkasování dalších splátek se musel postarat již Klement sám. Pro toho to znamenalo pracovat od pěti ráno do jedenácti v noci. Každé úsilí má však své ovoce. Po třech letech vytrvalé píle vzrostla původní dílna na továrničku, ve které se již ohánělo čtyřicet lidí. Tak vznikla společnost Laurin & Klement.

První motocykl

Klement se však nedal tímto prvním úspěchem ukolébat. Naopak, místo odpočinku na vavřínech začal vymýšlet další plány. Na své cestě do Francie, kam si zajel, aby zjistil, jaké jsou současné trendy ve výrobě jízdních kol, se v Paříži setkal s bicyklem poháněným motorem. V té době již po Paříži jezdily i tříkolky, ale o ty se přestal zajímat, když si uvědomil, jaké jsou doma silnice. Avšak samohybná dvoukolka, to bylo něco. Svým vizionářským smyslem ihned vycítil, že motocykl čeká velká budoucnost. Bylo to něco, co se může uplatnit i na špatných silnicích. Jeden takový stroj si proto hned zakoupil a přivezl jej do Mladé Boleslavi. Od toho dne začala v jejich dílnách rušná činnost.

 
 

Byla to však činnost zkušební nikoliv výrobní. Motocykl bratří Wernerů, který Klement přivezl z Paříže, byl sice novinkou, ale prakticky neznamenal ani tolik, co obyčejný velocipéd. Jezdil rychlostí 4,5 km za hodinu, přičemž volně stříkal olej na jezdcovy šaty a při jedné jízdě ztratil Laurin dokonce několik zubů. Motor se zapaloval benzinovou lampou. Všechno úsilí podnikatelů směřovalo k tomu, jak motocykl zdokonalit, jak jej učinit prakticky upotřebitelným a tudíž i prodejným. Po nesčetných zkouškách a pokusech, při kterých se nehledělo na vynaložený čas ani peníze, při kterých se muselo překonat mnoho překážek a nezdarů, např. byl navázán kontakt s Boschem a Simsem, kteří se v té době již zabývali elektromagnetickým zapalováním motorů, se Lurinovi a Klementovi podařilo konečně vyrobit motocykl vlastní soustavy, který byl na svou dobu velmi dokonalý. Byl to vůbec první motocykl v Rakousku, který měl elektromagnetické zapalování a řadu jiných výhod oproti konkurenčním výrobkům. Byl označen jménem Laurin & Klement Typ 1.

Po několika drobných inovacích byla v roce 1899 představena motorová dvoukolka značky L&K s regulací plynu a ventilu na pravé straně řidítek, jako vyspělý stroj a zároveň první prakticky použitelný výrobek ve střední Evropě.

Klementovy prodejní dovednosti

Nyní však nastal další, stejně důležitý úkol: výrobek prodat. Vídeňská firma Curjel odmítla nabízené stroje s nedůvěrou a výsměchem. Byla to jediná velká firma v Rakousku, která byla zařízena na prodej kol a byla by mohla rázem zajistit slušný odběr zdokonaleného motocyklu. Klement se z Vídně vrátil zklamán a roztrpčen, na truchlení a nářky však nebyl čas. Místo toho rozvinul Klement intenzivní činnost. Jezdil s motorkou na cyklistické závody, neúnavně každému vysvětloval zařízení nového vozidla, tisíckrát s úsměvem na rtech zasvěcoval zástup diváků do tajů konstrukce, jak se to spouští a jak zastavuje. Málokdo měl však odvahu sednout si na stroj a sám to zkusit. Byla to sisyfovská práce, ale Klement byl nezdolný a tak když přišly dotazy z Německa, které o nové vozidlo projevilo zájem, ihned se tam se svým motocyklem rozjel. Opět nastalo neúnavné vysvětlování. Projel Drážďany, Lipsko, Berlín, Chemnitz, Hamburk i jiná menší města a přivezl si sebou řadu objednávek. To již byl veselejší návrat než z Vídně. Ještě veseleji se však vracel z Anglie. Tam však prožil několik dobrodružných chvilek, které stojí za vyprávění.

Především naletěl v Londýně podvodníkovi, který jej pod různými záminkami, že musí stroj na určitých místech předvést, o jeho motocykl připravil. Zamkl si jej a nechtěl jej vydat. Advokát, na kterého se obrátil, nedovedl pomoci jinak, než že Klementovi pomohl od dvou liber za poradu a napsání dopisu. Musel si tedy Klement, jako již mockrát v životě, pomoci sám. Vzpomněl si na krajana Zahrádku, který se v Anglii usadil, telegrafoval mu a na druhý den se s ním sešel. Po krátké poradě si pozvali podvodníka pod záminkou, že je přítel Zahrádka agentem velké firmy a chce zakoupit větší počet motocyklů a zatím co Klement vyjednával s podvodníkem, přítel Zahrádka ujel s motocyklem, který si dobrodruh postavil na dvoře a nechal bez dohledu. Tak si tedy musel Klement svůj vlastní motocykl ukrást, aby se k němu opět dostal.

Se znovunabytým motocyklem se pak dal ohlásit u seriozního londýnského obchodníka s koly, jehož mu Zahrádka doporučil. Byl to Mr. Hawetson, první londýnský obchodník s automobily. Zprvu o motocyklech nechtěl ani slyšet, obzvláště když zjistil, že novinka je z Rakouska. Slyšel, že to prý vůbec nejezdí. Nedal na odborný výklad, ale chtěl vidět praktickou zkoušku. Měl ryze anglický nápad. Řekl: „Naučíte-li tohoto muže – přitom ukázal na jednoho z úředníků, jezdit na svém motocyklu v průběhu pěti minut, je obchod uzavřen. Klement v duchu zajásal. „Za tři minuty ho tomu naučím“ řekl sebevědomě. Stručně vysvětlil chápavému úředníkovi, jak se motor spouští, jak se reguluje rychlost, jak se přístroj zastavuje, dal mu strkanec do zad a mladý muž jel. Klement měl jenom strach, jestli bude umět stroj zastavit. Dopadlo to však dobře a díky obratnosti mladíka si Klement odnášel objednávku na 150 motocyklů. Firma Hawetson uváděla pak do prodeje motocykl L&K pod svým jménem a pod tímto jménem je také znám v anglické odborné literatuře.

V příštím díle...

V posledním čtvrtém dílu našeho miniseriálu doslova prožijete obrovský úspěch vozidel značky L&K, nejen na poli závodním, ale i průmyslovém a obchodním. Mimo jiné se také dozvíte, že L&K byla svého času největší automobilkou v Rakousku-Uhersku.

Stručný souhrn: Ve třetí části našeho mini seriálu jsme si připomněli těžkosti, které provázely oba podnikatele v začátcích výroby prvních motocyklů. Bez vynikajících prodejních schopností Václava Klementa by se firmě Laurin & Klement pravděpodobně uspět nepodařilo.

Pavel Kloc on FacebookPavel Kloc on LinkedinPavel Kloc on RssPavel Kloc on Youtube
Pavel Kloc
Specializuji se na předprodejní a poprodejní technickou podporu značkové sériové diagnostiky: FCOM, VCDS, FiCOM, HiCOM, BimCOM, RenCOM, PSACOM, TOCOM, OPCOM, Durametric a paralelní diagnostiky, zejména automobilových osciloskopů MTPro (mt-pro.cz) a Hantek (hantek.cz). Ve volném čase jsem vášnivý čtenář, milovník psů (především kavalírů ♥), přírody, turistiky a adrenalinových sportů. Kontaktovat mne můžete na +420 800 66 44 66.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *