Laurin & Klement, díl II. – Selfmademan Václav Klement

Laurin & Klement, díl II.

II.díl - Selfmademan Václav Klement

Václav KLEMENT,

selfmademan, průkopník českého automobilismu.

Je nazýván otcem českého automobilismu. Přes nepřízeň osudu, nesnáze rodinného prostředí i obtíže ve výchově zasvětil svůj život automobilu a dal popud k vytvoření automobilovému průmyslu u nás. Dal výrobě vozidel nejen pevný základ, ale rázně se zasadil i o jeho usměrnění a zabezpečení, razil si cestu neochvějně tam, kde jiní váhali, radili se a vyhledávali směry nejmenšího odporu. Ani v nejmenším při tom nedbal o kult své osobnosti, zůstával ochotně v pozadí a co nejméně se o sobě zmiňoval. Věc mu byla nade vše a byl znám neobyčejnou skromností. Pro vítězství své myšlenky dovedl učinit vše a tak když viděl, že závodům, vzešlým z jeho úsilí prospěje více sloučení s našimi největšími kovodělnými závody – Škodovkou, ochotně se vzdal i samostatnosti pro veřejný prospěch.

Začátek Klementovy cesty k úspěchu

Klement od dětství procházel tvrdou školou života. Narodil se 16. 10. 1868 ve Velvarech. Matka mu záhy zemřela a s ní všechny naděje na studia. Druhá matka jej poslala ke kováři jezdit kravským potahem. Jeho učitel mu našel místo knihkupeckého učně ve Slaném, jelikož těžce nesl, aby tak nadaný chlapec potlačoval své schopnosti nádenickou dřinou. U svého zaměstnavatele, knihkupce Vokouna, si Klement svou pracovitostí získal velikou oblibu. V knihkupectví bylo mnoho práce, hlavně pochůzek či úklidu, protože Vokoun byl starý mládenec. Všechny protiklady byly však vyváženy hodnotou prostředí a netušenými možnostmi vzdělávání se, kterých by Klement nezískal ani na nejlepších studiích.

V šest hodin večer začínali u Vokouna každodenní besedy předních slánských občanů, kteří zde rokovali o současném dění a o novinkách, kterých měl pan Vokoun vždy nadbytek. Bylo tu mnoho vášnivých hovorů národního významu, debat o záležitostech spolkových, politických, menšinových, podpůrných a jiných. Před Klementem se otevíraly nové, dosud nepoznané výhledy. Tiše naslouchal hovoru vážených mužů a tyto myšlenky mu doplňovaly mezery ve vědomostech načerpaných z četby. Klement hodně četl, často byl do noci vzhůru a při lampičce pročítal knihy zábavného i poučného obsahu, z nichž si nejvíce oblíbil knihy o přírodních vědách, hlavně o fyzice a mechanice. Raději četl, než spal, spaní byla jediná stinná stránka jeho studijních let. Spával totiž na nepohodlné "posteli" na chodbě, kde na něho v zimě táhlo a výsledkem byl těžký revmatismus, kterým po celý život trpěl. Tehdy to tak těžce nevnímal, protože na druhé straně ho vše tolik uspokojovalo. Nejvíce ho těšilo, že za podpory a souhlasu svého zaměstnavatele mohl soukromě probrat látku ze všech tříd měšťanské školy a složit příslušné zkoušky.

Po vyučení Klementovi sám pan Vokoun vyhledal místo v pražském knihkupectví, aby se zdokonalil ve svém oboru a ve velkém podniku. Dlouho však v Praze nezůstal. Na doporučení komisionáře Srdce se odebral do Mladé Boleslavi ke knihkupci Novotnému, který potřeboval spolehlivého pomocníka. Zde za často nemocného šéfa vedl vlastně celý podnik sám. Navykl si samostatnému vystupování a všem činnostem spojeným s řízením obchodu. To mu pomohlo získat sebevědomí. Jeho zaměstnavatel s ním byl nanejvýš spokojen a tak po jeho smrti převzal Klement závod do vlastního vedení.

Mladý podnikatel Klement

Pro mladého muže to byla veliká událost! Tak brzy samostatným podnikatelem! Navíc jen s několika ušetřenými stovkami. Nicméně mu nechyběla odvaha i podnikavost, o touhách a schopnostech ani nemluvě. Poznal všechny nesnáze i všechna nebezpečenství samostatného podnikání ve všech fázích. Obchod byl bývalým zaměstnavatelem značně zanedbán a k tomu musel mladý Klement splácet cenu převzatého závodu pozůstalým. V té době mu přišla velmi vhod jeho záliba v cyklistice. Kola se v té době zdokonalila a zájem o ně vzrostl. Jako první mladoboleslavský cyklista si záhy získal okruh přátel mezi ostatními zájemci o cyklistiku, což mělo později význam i pro jeho obchod.

Zájem o cyklistiku projevil Klement již ve Slaném, tehdy to byl však zájem čistě platonický. Vysoká kola byla příliš drahá a nepohodlná, nízká dřevěná kola se železnými obručemi byla ještě nepohodlnější. Zájem však byl veliký a tak slánský vlastník kola pan Michl jej za poplatek půjčoval. Několikrát si jej půjčil i učeň Klement. Jízda na takovém kole byla utrpením, ale co neudělá mladý člověk pro svou zálibu? Jedna taková vyjížďka skončila pro Klementa neblaze. Rozjel se prudce z kopečka, jenže brzdy byly tehdy velmi nedokonalé a tak závodní tempo přerušil příkop. Dřevěné kolo, beztak již hodně opotřebované, vzalo za své. Co teď? Oprava by pohltila přinejmenším pololetní výslužné. Smutně se Klement ubíral s troskami kola k domovu. Jak se však blížil ke Slanému, v hlavě se mu rodil plán, jenž na konci cesty nabyl již jasných obrysů. Plán klukovský, ale dobrý. Klement počkal, až se setmí a pan Michl bude u večeře. Postavil kolo pod haldu beden v průjezdu a s nevinnou tváří šel majiteli kola oznámit, že kolo vrací a že jej nechal u beden. Správně počítal s tím, že se Michl nepůjde podívat. Nějakou chvíli počkal, pak zatáhl za provázek a předtím již nastražené bedny spadly na kolo a dokončily jeho zhoubu. Trochu toho hubování ze strany pana Michla se pak již snáze sneslo.

Láska k cyklistice a česká hrdost

Láska k cyklistice mu však již zůstala a stala se vlastně základem všeho Klementova úspěchu. Kola se každým rokem zdokonalovala, a když pak byly plné gumové obruče i pozdější podušky nahrazeny pneumatikami, stala se jízda na kole docela příjemnou. Tehdy si již i Klement mohl zakoupení kola dopřát a jako spoluzakladatel cyklistického kroužku v Mladé Boleslavi se zúčastnil nejen mnohých výletů, ale i závodů. Jen jednu věc nesl těžce. Kolo zakoupil od německé firmy Seidl & Naumann, kolo se však porouchalo a tak psal do Ústí nad Labem, kde měla firma filiálku, žádost o opravu. Dostal urážlivou odpověď v tom smyslu, aby jim, pokud od nich něco chce, psal ve srozumitelné řeči. Česká hrdost v něm probudila vzdor a z něj pak vzrostly další úvahy. Od té doby ho již neopustila myšlenka, co podniknout, abychom ani v tomto odvětví nebyli závislí na cizině.

Zprvu přemýšlel pouze nad zřízením opravny kol. Pak ho ale napadlo, zda by se ze zakoupených dílů nedala sestavovat hotová nová kola. Zájem o cyklistiku stále stoupal, takže okolnosti mluvily pro zřízení podobného podniku tím spíš, že tehdejší zámečníci kolům v podstatě nerozuměli. Myšlenka na kola a na možnost věnovat se pouze jim, chytila Klementa tak silně, že se jí již nemohl zbavit.

Knihkupectví zcela přenechal své ženě, úplně o něj ztratil zájem a sám se zaobíral plány na samostatnou výrobu kol. Probudila se v plné síle jeho povaha. Byl vlastně odjakživa rozeným průkopníkem se smyslem pro dynamiku, pro uvádění věcí v pohyb. Usiloval nyní hlavně o to, aby co nejvýhodněji prodal knihkupecký závod a mohl zřídit opravnu a montovnu kol. K tomu, aby svůj plán mohl uskutečnit hned, mu scházely především dvě věci: peníze a obratný mechanik, který by podobnou dílnu vedl po technické stránce.

Spojení s Václavem Laurinem

Čím však jsou překážky pro člověka, vedeného určitou myšlenkou? Peníze jako překážku záhy škrtl. Průkopník přece musí umět svou práci zahájit svou paží a mozkem. Brzy se pak dozvěděl i o člověku, který by dovedl z řemeslného hlediska podobnou dílnu odborně řídit.

Tím člověkem byl Václav Laurin. Laurin se v té době rozešel se svým společníkem a hodlal se osamostatnit v Mladé Boleslavi. To Klementa zabolelo a starostlivým okem sledoval Laurinovy záměry. Dva podobné podniky by se v malém městě neudržely. Stejně žárlivě však sledoval záměry Klementovy Laurin, jak si to později oba přiznali. Praktický Klement věc nakonec rozřešil. Nechal se s Laurinem seznámit a svou obchodní výmluvností jej záhy přesvědčil, že bude lepší, dají-li se do práce společně. Výrobu povede Laurin, prodejní oddělení Klement a tak se oba budou moci uplatnit ve směru svých nejlepších vloh. A tak se i stalo. Tímto dnem byly dány základy k pozdější továrně Laurin & Klement.

V příštím díle...

Ve třetí části našeho mini seriálu se podíváme na těžkosti, které provázely oba podnikatele v začátcích výroby prvních motocyklů a vynikající prodejní dovednosti Václava Klementa, bez kterých by se firma L&K jistě neobešla.

Stručný souhrn: V tomto pokračování našeho miniseriálu o vzniku československého automobilového průmyslu jsme si připomněli těžké začátky i první úspěchy otce a průkopníka československého automobilového průmyslu, selfmademana Václava Klementa a jeho společníka Václava Laurina.

Pavel Kloc on FacebookPavel Kloc on LinkedinPavel Kloc on RssPavel Kloc on Youtube
Pavel Kloc
Specializuji se na předprodejní a poprodejní technickou podporu značkové sériové diagnostiky: FCOM, VCDS, FiCOM, HiCOM, BimCOM, RenCOM, PSACOM, TOCOM, OPCOM, Durametric a paralelní diagnostiky, zejména automobilových osciloskopů MTPro (mt-pro.cz) a Hantek (hantek.cz). Ve volném čase jsem vášnivý čtenář, milovník psů (především kavalírů ♥), přírody, turistiky a adrenalinových sportů. Kontaktovat mne můžete na +420 800 66 44 66.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *